Pro nehmotnou kulturu je stěžejní její synkretismus a nové vlivy do sebe přejímá průběžně. Celá řada dnes již zdomácnělých jevů se tak do našeho kulturního prostředí dostávala odjinud během posledních století (za všechny například řada vánočních tradic jako zdobení vánočních stromků, vánočních věnců či tvorba betlémů). V posledních desetiletích však sledujeme postupnou akceleraci tohoto přejímání zapříčiněnou převážně vlivy zmíněnými v předchozí kapitole. Zde si tedy ukážeme několik takovýchto přejatých festivit a zanalyzujeme jejich společné znaky i odlišnosti mezi nimi.

Společné znaky

• Akcelerace rozvoje po roce 1989 a pádu železné opony.
• Poměrně rychlé přejímání umožněné globalizací.
• Čerpají především ze „západních“ vlivů.
• Jsou podporovány marketingem a komerčními aktivitami.
• Jejich praktikování je osobní záležitostí a není založené na očekávání společnosti.
• Důležitý je sociální rozměr festivit a jejich forma společenské události zaměřené na osobní potěšení.
• Nejsou doprovázeny očekáváním pozitivní reakce „vyšší moci“.

Přehled okruhů

Tradiční festivity cizích kultur

• Valentýn, Den svatého Patrika, Halloween
• Festivity inspirované předkřesťanskou tradicí

Nově vznikající festivity

• „Mezinárodní dny“
• Nákupní svátky

Tradiční festivity cizích kultur

Den svatého Valentýna

Připadá každoročně na 14. února (nicméně až do roku 1969 katolická církev formálně uznávala 11 svátků, východní ortodoxní církev jej slaví 30. července).

Některé teorie sledují jeho původ ve starořímských Luperkáliích – rituálu ovčáků, doprovázeném zvířecími oběťmi a tancem.

Problém určení samotné postavy sv. Valentina – mohou to být různé osoby (z Říma nebo Terni), které doprovázejí obdobné příběhy o jejich životě. Sv. Valentin tak prý tajně oddával páry, měl léčivé schopnosti, odrazoval muže od války, nosil vzkazy uvězněným křesťanům atp.

Nejstarší propojení oslav svátku sv. Valentýna se svátkem zamilovaných je možno datovat do 14. století a díla Geoffreyho Chaucera, který toto spojení zmiňuje ve své básnické skladbě Ptačí sněm (The Parliament of Fowles).

V anglosaském světě se se spojováním oslav sv. Valentýna s komercí setkáváme na konci 18. (Anglie), resp. v 1. polovině 19. (USA) století, a to v podobě předtištěných valentýnských přání. V průběhu 20. století následně dochází k postupnému rozvoji jak samotných valentýnských oslav, tak jejich komercionalizaci i mimo anglosaské země. Stále přetrvávají tištěná valentýnská přání, nicméně hojněji dochází k výskytu obdarovávání různorodými dárky. Postupně se také mimo obecných darů (květiny, sladkosti) začínají objevovat specializované výrobky určené přímo k obdarování v den „sv. Valentina“.

V našich podmínkách se oslavy sv. Valentýna významněji projevují až po roce 1989 v přejaté formě bez návaznosti na dřívější tradici. Pro zdejší kulturu je pak specifické, že se do značné míry jedná o „konkurenci“ místního dne zamilovaných – prvního máje.

Propojení svátku sv. Valentýna s ekonomikou

V recentní době pozorujeme výrazný vliv marketingu firem na všeobecné vnímání svátku sv. Valentýna jako dne, kdy je třeba vyjádřit náklonost prostřednictvím obdarování. Také díky tomu tento den postupně nabývá na významu jako jeden z tzv. "Nákupních svátků", tedy dní spojených s výrazním zvýšením útrat. Například ve Spojených státech se tak suma za valentýnské útraty každoročně pohybuje kolo 20 miliard dolarů (cca 458 miliard korun).

Den svatého Patrika

Původně irský svátek (právě v Irsku a některých částech Kanady se v současnosti jedná o oficiální státní svátek), který vždy připadá na 17. března v den (předpokládaného) úmrtí svatého Patrika. Tento křesťanský misionář a patron Irska zde dle pověstí v 5. století n.l. přinesl křesťanství.

Počátky Dne svatého Patrika jako náboženského svátku sahají do Irska 17. století, sekulární rozměr oslav začíná převažovat ve Spojených státech v 18. století. Současné celosvětové rozšíření této festivity je dané především početnou irskou menšinou v různých zemích (obzvláště pak ve Spojených státech a Kanadě). V souvislosti s globálním rozšířením v recentní době dochází k rozvoji festivity se všemi náležitostmi vyjma svatopatrických průvodů také v našem prostředí.

Stěžejním prvkem je zelená barva, která je pro Irsko a postavu sv. Patrika v současnosti typická. Jedná se však o relativně mladé propojení, až do 19. století byla se sv. Patrikem spojována modrá barva. Dalším z častých motivů je zelený trojlístek – symbol trojjedinosti.

Ústřední projevy oslav svátku sv. Patrika v současné společnosti:

• Oblékání oblečení zelené barvy
• Konzumace zelené stravy a tradičních (převážně alkoholických) nápojů
• Svatopatrické průvody a doprovodné festivaly
• Nasvícení místních dominant zelenou barvou
• Sportovní události (v půlce března zpravidla vrcholí tradiční ragbyový turnaj Six nations, pořádají se různorodá exhibiční utkání atp.)

Svatopatrický průvod

(zdroj: https://www.exploreminnesota.com/travel-ideas/2019-st-patricks-day-celebrations/)

Ústřední motivy oslav svátku sv. Patrika – oblékání zelené barvy a konzumace irských jídel a nápojů

(zdroj: https://www.lonelyplanet.com/ireland/county-dublin-1341906/travel-tips-and-articles/st-patricks-day-2019-a-locals-guide-to-dublins-biggest-festival/40625c8c-8a11-5710-a052-1479d276e596)

Zeleně zbarvená řeka v americkém Chicagu

(zdroj: https://www.fodors.com/news/events/worlds-biggest-st-patricks-day-celebrations)

Zeleně nasvícené dominanty – Koloseum

(zdroj: https://www.irishcentral.com/culture/green-monuments-st-patricks-day)

Zeleně nasvícené dominanty – Velká čínská zeď

(zdroj: https://www.thatsmags.com/beijing/post/18151/the-great-wall-is-going-green-for-st-patrick-s-day)

Zeleně nasvícené dominanty – Petřínská rozhledna

(zdroj: http://www.vylety-s-detmi.cz/k/pha/zelene-svitici-petrinska-rozhledna.html)

Halloween

Jedná se o anglosaskou lokální obdobu Svátku Všech svatých – v angličtině název vznikl zkrácením tohoto označení (All Hallows Day/Eve) na Halloween. Nejedná se tak o zcela odlišnou festivitu, spíše o projev odlišného vývoje stejného svátku v jiném kulturním prostředí. Původ je tedy stejně jako u Svátku Všech svatých možné vysledovat v keltských tradicích – svátku Samhain, který půlí podzimní rovnodennost a zimní slunovrat, čímž začíná periodu zimy (v kontrastu s Beltainem, který oproti tomu značí polovinu mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem, více v kapitole „Čas vzpomínání – Svátek Všech svatých a Dušičky“).

Současná forma oslav Halloweenu ve Spojených státech se začala projevovat od poloviny 19. století, a to především vlivem přistěhovalců ze Skotska a Irska, kteří s sebou přinášeli také původní tradice (ty se následně uzpůsobovaly novému prostředí).

Dva ústřední motivy současných halloweenských oslav (především v anglosaském světě):

• Halloweenská výzdoba
• Maskování a koledování

Halloweenská výzdoba

Poměrně častý je výskyt zvyku zdobení obydlí v době Halloweenu, který se postupně prosazuje i v našem kulturním prostředí. Ústřední tematikou je zde svět mrtvých či nadpřirozených sil – kostlivci, duchové, čarodějnice, netopýři aj. (zde pozorujeme návaznost na původní noc mrtvých – Samhain).

Nejběžnějším předmětem, který halloweenské oslavy do značné míry symbolizuje, je vydlabaná dýně – Jack-O'-Lantern. Původně se jednalo spíše o jiné zemědělské plodiny, především tuřín. Ten se však ve spojených státech 19. století příliš nevyskytoval, proto jeho místo zaujala právě dýně. Způsoby vyřezávání jsou velice různorodé, Jack-O'-Lantern tedy může vyjadřovat jak veselé, tak děsivé výrazy.

Maskování a koledování

V našich podmínkách se maskování a koledování v době halloweenu vyjma tematicky zaměřených akcí s převleky či školních přehlídek zatím příliš nevyskytuje. Především koledování maskovaných dětí – Trick or Treating se však výrazně projevuje především v anglosaském světě. V rámci této koledy obcházejí maskované děti sousedství (v převlecích se opět odráží především tematika zaměřená na svět mrtvých a nadpřirozeno), kde jsou následně obdarovány sladkostmi. Neméně významným projevem jsou pak halloweenské průvody spojené se soutěžemi masek.

Halloween v popkultuře

Vzhledem k oblíbenosti festivity jsme svědky častého výskytu halloweenské tematiky jak u audiovizuální, tak videoherní tvorby. Srovnatelnou pozornost můžeme pozorovat patrně jen v souvislosti s vánočními svátky. V době halloweenu se tak často vyskytují:

• speciální epizody seriálů
• premiéry hororových filmů (např. filmová série Halloween má, poměrně logicky, zpravidla premiéru v tento čas)
• v současnosti také pozorujeme trend halloweenových rozšíření (nejen) mobilních her – speciální herní úrovně, tematické designy herních postav atp.

Většina díků hororové série Halloween měla premiéru právě v čase konce října

(zdroj: https://hir.ma/18-2/a-halloween-franchise-40-eves-multja/739812)

V současnosti jsou velice populární halloweenské rozšíření her (v tomto případě Angry Birds)

(zdroj: http://www.rovio.com/news/sweet-halloween-treats-angry-birds)

Seriál Simpsonovi je známý svými pravidelnými halloweenskými speciály

(zdroj: http://hot1005fm.com/simpsons-will-make-next-years-treehouse-horror-episode-no-666/)

Festivity inspirované předkřesťanskou tradicí

Čerpají především z prvků keltské, slovanské či germánské kultury. V našem prostředí se opět rozvíjejí převážně až po roce 1989. Sledujeme dvě odlišné formy:

• Snahy o rekonstrukci v rámci rituálů spojených s novopohanstvím
• Inspirace pohanskou tradicí bez rituálních představ

Snahy o rekonstrukci v rámci rituálů spojených s novopohanstvím jsou spíše marginální záležitostí. Existuje velké množství více či méně rozšířených odnoží, které se často do značné míry překrývají – slovanské / keltské / germánské novopohanství, neodruidismus, neošamanismus, Wicca aj.

Je pro ně typický rekonstrukcionismus – snaží se o co nejvěrohodnější rekonstrukci zaniklých jevů v jejich tradiční formě. Zde však často naráží na zásadní problém v podobě nedostatku autentických záznamů. Informace o mnoha předkřesťanských kulturách prvního milénia čerpáme spíše ze záznamů římských historiků, odhadů či paralel (předpoklad, že se určitý společenský vzorec typický pro jednu kulturu mohl v obdobné formě vyskytovat i u jiné časově a geograficky blízké kultuře).

Častějším jevem je inspirace pohanskou tradicí bez rituálních představ, která sice také čerpá z předkřesťanských tradic. Tyto jsou zde však spíše projevem zálib a zájmu o pohanskou kulturu než autentické víry. Jedná se tak o společenskou záležitost prožívanou především (avšak nejen) v rámci určitých subkultur (především pak subkultura LARP – Live Action Role Play). Ta se projevuje tematicky zaměřenými LARPy, festivaly konanými v době pohanských svátků spojené s prezentací dané kultury široké veřejnosti aj.

Obě tyto formy se často setkávají s problémem domýšlení nových kulturních jevů a jejich následné přisuzování „starým kulturám“. Tento fakt je do značné míry způsoben přirozenou podvědomou touhou člověka po rituálech, které mu dodávají určitý pevný bod ve společnosti.

Nově vznikající festivity

Jedná se o tematicky zaměřené významné dny (resp. také týdny či měsíce). Vznikají jak „shora“ (vyhlášené mezinárodními organizacemi), tak „zdola“ (např. v rámci subkultur). Existuje nepřeberné množství témat, kterým jsou mezinárodní dny věnované. Často se týkají připomínky určitých činností, společenských témat, událostí či osobností, boje proti negativním jevům atp.

Nejšířeji uznávané jsou zpravidla ty, které vyhlásila či posvětila OSN či její dílčí organizace.

• Např. Mezinárodní den žen, Mezinárodní den rodiny, Mezinárodní den mládeže, Mezinárodní den seniorů, Mezinárodní den demokracie, Mezinárodní den Spojených národů, Mezinárodní den boje proti malárii, Mezinárodní den boje proti vzteklině, Mezinárodní den památky obětí holokaustu aj.

Dále existuje velké množství více či méně uznaných dnů, které vznikly na základě úmluv, vyhlášení regionálních či etnických organizací, korporací a mnohých dalších.

• Mezinárodní den studentstva, Mezinárodní Visegrádský den, Den Evropy, Mezinárodní den veganství, Den vězněných spisovatelů, Mezinárodní den bez aut, Mezinárodní den Romů, Světový den koktejlů aj.

Celá řada mezinárodních dnů, vznikla a je propagována určitou subkulturou.

• Den Star Wars (fanoušci této sci-fi ságy), Ručníkový den (fanoušci série knih Stopařův průvodce po galaxii), Den krátkých nohavic (symbolická připomínka prezidenta Václava Havla) aj.

Vznikají také mezinárodní dny s recesistickým významem.

• Den ničeho, Den vkládání polštářů do ledničky, Den lenosti aj.

Nákupní svátky

Nákupní svátky představují ryze komerční formu festivit, která zpravidla vzniká a rozvíjí se za přispění nadnárodních korporací v pozdním 20. či počátku 21. století.

Black Friday (Černý pátek)

Nejstarší (a také patrně nejznámější) z nákupních svátků – počátky užívání tohoto označení sledujeme ve Spojených státech v 50. letech (v roce 1951 v Rochesteru tak neformálně místní policie označovala dny, kdy musela zasahovat vůči rozdivočeným nakupujícím). Díky časovému zařazení (pátek po americkém Díkůvzdání, tedy 23.11. až 29.11.) značí tento den počátek období předvánočních nákupů v době mezi Díkuvzdáním a Vánoci. Původně se jednalo spíše o záležitost nakupování přímo v obchodech, ale v poslední době dochází také k rozvoji online prodeje a slev v době Černého pátku.

V našich podmínkách se tento nákupní svátek rozvíjí přibližně od roku 2011, kdy začala online slevy nabízet společnost Apple. Z původního amerického Černého pátku se však přenáší spíše jeho marketingová prezentace jako dne nakupování převážně vánočních dárků, méně pak už forma výrazných nárazových slev, které jsou ve zdejších podmínkách spíše iluzorní.

Cyber Monday (Kybernetické pondělí)

Jedná se o první pondělí po Díkůvzdání ve Spojených státech (koná se tedy mezi 26.11. a 2.12.). Vznikl na počátku tohoto tisíciletí jako marketingová aktivita s cílem propagace online nákupů (především, ale nejen) elektroniky. Jednalo se o určitou návaznost na Black Friday a kontrast vůči jeho formě nákupů v obchodech pomocí možností online prodejů. V současnosti je již prakticky totožný s Black Friday – mnohé firmy propagují celotýdenní akce zahrnující oba tyto dny.

Singles Day (Den nezadaných)

Vznikl patrně v 90. letech v Číně ve vysokoškolské komunitě města Nanjing jako anti-Valentýn a oslava nezadaných. Jedničky v datu konání (11.11.) symbolizují právě „singles“ osoby.

Původně se jednalo o ryze lokální záležitost vysokoškolské komunity, navíc jednu z mnoha (obdoba této festivity se např. ve Spojeném království koná 11.3.). Od roku 2009 jej však začala využívat čínská e-commerce korporace Alibaba k vytvoření nového nákupního svátku. Během 10 let se tak z prakticky neznámého dne stal vůbec největší nákupní svátek co do tržeb. V roce 2018 činil jen obrat samotné Alibaby necelých 31 miliard dolarů (tedy o polovinu více než představují valentýnské nákupy ve Spojených státech). Poslední 2–3 roky v souvislosti s oblibou čínských e-shopů také v ČR

Buy Nothing Day (Den bez nákupů)

Původ v Kanadě 90. let jako protiakce vůči komerčním nákupním svátkům upozorňující na rizika rozvoje konzumerismu a komercionalizace jednotlivých svátků (i proto je termín shodný s Black Friday – 23.11. až 29.11.). Jeho významem je tak spíše symbolické připomenutí potřeby omezení konzumu než konání konkrétní festivity.