Vzhledem k překotnému vývoji, který provází celé 20. století, můžeme v souvislosti s celospolečenskými změnami sledovat posuny jak ve formě, tak v samotném obsahu jednotlivých obyčejů, stejně tak jako vznik zcela nových či opětovný návrat dříve prakticky vymizelých. Tento vývoj v prvních desetiletích 21. století vlivem různých faktorů (zmiňme především působení globalizace a marketingových aktivit) ještě více akceleruje a změny, které dříve probíhaly napříč generacemi, dnes pozorujeme takřka v reálném čase.

Na základě této premisy se webová publikace Výroční obyčeje na Moravě – tradice a současnost zaměřuje na tři hlavní aspekty problematiky současné a historické životnosti festivit na našem území:

• Výroční obyčeje, jejich výskyt a specifika
• Proměny obyčejů ve 20. a 21. století
• Nově vzniklé a přejímané festivity

Oddíl Výroční obyčeje, jejich výskyt a specifika představuje obecný rámec, který stručně vykresluje základní aspekty nejdůležitějších výročních obyčejů praktikovaných především na území Moravy. Cílem této části není ani tak vyčerpávající přehled všech obyčejů, které se zde nacházejí, ale spíše zasazení těch nejzásadnějších z nich do kontextu ročního obyčejového cyklu. Pro lepší představu o jejich geografickém ukotvení je tento přehled doplněn mapami, které vycházejí z výzkumů životnosti jednotlivých obyčejů realizovaných profesorem Václavem Frolcem na Ústavu evropské etnologie v 70. letech 20. století.

Druhá část Proměny obyčejů ve 20. a 21. století je pak jakýmsi pojítkem mezi tradičními obyčeji a současností. Tento oddíl se zaměřuje na hledání hlavních faktorů, které nejzásadnějším vlivem přispěly ke změnám v rozšíření a životnosti jednotlivých obyčejů.

Analýza současné životnosti těchto tradičních obyčejů je však jen jedním aspektem výzkumu současných festivit. Ten druhý představuje závěrečná pasáž Nově vzniklé a přejímané festivity, která se věnuje fenoménu současné doby – festivitám, které jsou především v posledních desetiletích přejímány z odlišného kulturního prostředí, či vznikají zcela nově bez návaznosti na starší prvky nehmotné kultury.

Pro sociálněvědní disciplíny je stěžejní patřičná terminologie, a proto tyto tři hlavní celky doplňuje kapitola zaměřená právě na základní terminologické otázky studia tradiční lidové kultury.

V online verzi této učebnice zájemci také naleznou databázi anonymizovaných výzkumných archů výše zmíněného dotazníkového šetření realizovaného prof. Václavem Frolcem a několik procvičovacích odpovědníků, ve kterých si mohou otestovat znalosti nabyté studiem těchto webových stránek.