17. kongres SIEF v Aberdeenu

Letos se sjelo 1 128 účastníků z celého světa a v rámci 118 panelů bylo představeno 880 příspěvků. Široce pojatým tématem se tentokrát stalo NEpsaní (UNwriting), což můžeme na jednu stranu chápat jako přepisování, promýšlení a zpochybňování zaužívaných vědeckých paradigmat, na druhou stanu jako prostor pro ty, o kterých se dříve často pouze psalo. Na plenárních zasedáních, kde debatovali badatelé např. ze Švédska, USA, Súdánu nebo z indigenních komunit v Kanadě, rezonovaly aktuální otázky „neviditelnosti“ a „zranitelnosti“ a jak s těmito koncepty zacházíme. Důležitou – i když ne zcela novou – myšlenkou byla potřeba dát slovo těm, kteří obvykle nejsou slyšet, ať již se jedná o uprchlíky a osoby zasažené válečnými konflikty, indigenní obyvatelstvo, osoby s postižením nebo třeba děti a dospívající. Kdo je neviditelný a chce vůbec být vidět? O dekonstrukci se v našem oboru již nějakou dobu hovoří, ale je důležité si klást otázky, zda a jakým způsobem máme právo mluvit za ostatní, což není relevantní jen v kontextu postkoloniálních studií nebo feministické antropologie, ale také pro etnologický výzkum ve střední Evropě. Inspirativní byla také snaha o propojení vědy a performance a slavnostní večer se skotskými tanci a závěrečným kruhem, který několika stovkám účastníků umožnil vzájemné propojení a symbolicky zakončil celý kongres.

Podrobný program kongresu naleznete zde: https://www.siefhome.org/congresses/sief2025/programme#timetable

Účastníci z Ústavu evropské etnologie FF MU vystoupili s těmito tématy:

Barbora Navrátilová v panelu Exploring the permeability of borders: reformulating and undoing discursive boundaries s příspěvkem Unwritting social and cultural boundaries: Slavic-speaking Muslims in North Macedonia:

Jak členové autochtonní komunity slovansky hovořících muslimů v Severní Makedonii chápou a vymezují sociální a kulturní hranice své skupiny a jak tyto hranice ovlivňují jejich identitu? Na základě etnografického terénního výzkumu příspěvek zkoumá, jak se hranice komunity a její obraz mění v kontextu politických vlivů a masivní transnacionální migrace za prací do zemí západní Evropy a do USA, která způsobuje rychlé vylidňování a dynamické změny uvnitř komunity.

Oto Polouček v panelu Rewriting the environmental history of postwar Europe: landscapes, power, and culture in east and west s příspěvkem Unwriting local commemoration in the Czech countryside: between socialist modernization and rural memory:

Český venkov v 50. letech prošel násilnou kolektivizací, pozdější modernizace však přinesla zlepšení infrastruktury i životního stylu. Mnozí tehdy zažili sociální vzestup, po roce 1989 však čelili úpadku a idealizují si minulost. Příspěvek se týkal vztahu mezi lokálními vzpomínkami a širším rámcem postsocialistického vzpomínání na příkladu stále početnějších komemoračních akcí spjatých mj. s kulturními domy a jejich významem pro venkovská společenství.

Petr Drastil v panelu Yet another folk revival? Problematizing contemporary approaches to the folk and the vernacular s příspěvkem Between revitalization and transformation: the case of the restoration of traditional folk dress in the Moravian countryside:

Na počátku 21. století dochází v obcích moravské části brněnské aglomerace k oživování tradičního lidového oděvu, který v této industrializované oblasti zanikl už v polovině 19. století. Jeho funkce tehdy částečně převzaly tzv. národní kroje, které se místy udržely dodnes. Příspěvek se zaměřil na původní funkce těchto oděvů a jejich proměnu, důvody ústupu nošení a současné motivace k obnově jako projevu identity.

I když se Aberdeen nachází tak trochu na periferii Evropy, přesto (či možná právě proto), se pro nás stal ideálním prostředí pro prozkoumávání rozmanitých světových kultur a pohledů na ně. Slovy organizátorů: The 2025 Congress in Aberdeen made the Scottish sun shine on more than one occasion, the convenors sing, the keynotes recite, and all delegates dance — in a glorious celebration of folklore and ethnology. A new chapter of scholarship has been (un)written.