Zemřel prof. PhDr. Dušan Holý, DrSc.

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že ve čtvrtek 2. ledna 2025 zemřel etnolog a etnomuzikolog, emeritní profesor Masarykovy univerzity prof. PhDr. Dušan Holý, DrSc.

2. 1. 2025

Bez popisku
Bez popisku

Na etnologickém pracovišti brněnské univerzity působil Dušan Holý více než půlstoletí. Erudice respektovaného vědce se v jeho osobě snoubila s nebývalým citem pro lidovou píseň a její interpretaci.

Po absolvování gymnázia ve Strážnici navštěvoval D. Holý nejprve Janáčkovu akademii múzických umění, v letech 1952–1956 studoval národopis a hudební vědu u profesorů Antonína Václavíka a Jana Racka. Po tříletém působení v Československém rozhlase spojil v roce 1959 již natrvalo své profesní působení s brněnskou univerzitou, kde se v roce 1968 habilitoval prací Problémy vývoje a stylu lidové hudby. Lidová taneční hudba na moravské straně Bílých Karpat (tiskem v roce 2013). Jmenování profesorem proběhlo v roce 1990.

Vedle filozofické fakulty vyučoval etnomuzikologii několik let také na Janáčkově akademii múzických umění. Ve své vědecké činnosti se věnoval předním osobnostem hudebního folkloru a nositelům tradice (např. Mudrosloví primáše Jožky Kubíka, 1984). Od regionálního a lokálního výzkumu písňových a instrumentálních projevů pokročil již v šedesátých letech k teoreticky koncipovaným pracím zaměřujícím se na problematiku geneze a stylu lidové hudby, rytmiku i variační postupy. Přímo vizionářsky dnes působí participace na prvních pokusech o využití počítačové techniky při klasifikaci a analýze lidové písně, které jsou datovány již do sedmdesátých let. Setkávání s nepočetnou, kulturně ale výraznou skupinou horňáckých Romů, k níž mimo jiné patřil i známý primáš Jožka Kubík, přivedla D. Holého k zájmu o tuto problematiku. V devadesátých letech si získala široké uznání především práce o genocidě Romů za druhé světové války a její reflexi v romském folkloru Žalující píseň (1993, spolu s historikem Ctiborem Nečasem). V průběhu svého plodného vědeckého života byl D. Holý zapojen v redakčních radách předních oborových časopisů (Český lid, Národopisný věstník, Národopisné aktuality), byl členem studijní skupiny pro systematizaci a klasifikaci lidové hudby, vedl etnomuzikologickou komisi Národopisné společnosti československé a byl členem The Society for Ethnomusicology. Na půdě domovského pracoviště se podílel na kolektivních pracích o Horňácku, Podluží a Brumovicích, Masarykovu univerzitu spolu se svými kolegy reprezentoval také v redakci základního oborového kompendia – encyklopedie Lidová kultura (2007).

Vědecké a popularizační dílo Dušana Holého bylo v uplynulých letech oceněno Cenou rektora Masarykovy univerzity v kategorii společenských věd za dílo Žalující píseň (1995, spolu se Ctiborem Nečasem), medailí za zásluhy o Českou republiku v oblasti kultury z rukou prezidenta Václava Havla (2002), statusem emeritního profesora udělený vědeckou radou Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (2012) a také zlatou medailí Masarykovy univerzity (2013).

V debatách o poslání a budoucnosti etnologie formuloval Dušan Holý až vizionářskou myšlenku, která nám bude připomínat nejen jeho vědecké dílo, ale i lidský odkaz tohoto jedinečného člověka: „Dokud bude člověk a jeho kultura ve smyslu každodenní kultury lidského života, budou potřeba etnologové, aby ji zkoumali a zaznamenávali.“

Bez popisku
Bez popisku
Bez popisku

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info